Syndrom staré nádrže je stav, kdy se prostředí akvária v průběhu času zhoršilo, zejména chemický složení vody. Toto zhoršení kvality vody může mít na ryby zničující vliv, a dokonce může způsobit jejich náhlý úhyn. Kromě některých případů přemnožení řas je obvykle jen málo viditelných známek toho, že došlo k výrazným změnám parametrů vody. Testy vody však ukáží jiný obraz.
Příznaky a symptomy
Hladiny dusičnanů a fosforečnanů budou výrazně zvýšené. Hodnoty pH a kH (uhličitanové tvrdosti) budou ve srovnání s hodnotami dodávané vody poměrně nízké, zatímco hodnota GH (obecné tvrdosti) bude často zvýšená. Obecně platí, že pH bude postupem času stále kyselejší. Klesající pH akvarijní vody je často známkou syndromu staré nádrže.
Majitelé se mohou domnívat, že je vše v pořádku, protože jejich ryby stále žijí, nebo alespoň většina z nich. Když však přidají nové ryby, obvykle během krátké doby uhynou. Z úhynu mohou být obviňovány spíše ryby než základní problém s vodou, kterým je syndrom staré nádrže. Někteří majitelé mohou mít v tomto okamžiku tušení, že něco není v pořádku, a provedou masivní čištění. Výsledkem je obvykle úhyn ještě většího počtu ryb. Proč? Protože ryby byly náhle vystaveny rychle se měnícím vodním podmínkám.
Příčiny
Pochopit, co je příčinou syndromu staré nádrže, je stejně jednoduché jako pochopit, že vaše akvárium je uzavřené prostředí. Stejně jako nový dům je i nové akvárium čisté a nedotčené. Stejně jako v domě, i zde se po nastěhování někoho, v tomto případě ryb, začne dělat nepořádek. Přebytečná potrava a rybí exkrementy padají na dno nádrže a usazují se ve štěrku nebo jsou nasávány do filtru. Odpařování vody zvyšuje obsah minerálů a zanechává zbytky na skle. V domácnosti uklízíte staré harampádí z lednice, vysáváte podlahy a vynášíte odpadky. Kdo to dělá pro akvárium? Pokud ne vy, tak nikdo. Vše, co se dostane do akvária, v něm v nějaké podobě zůstane, dokud nepodniknete kroky k jeho odstranění. Pokud majitel akvária neprovádí pravidelnou údržbu, v nádrži se postupně hromadí odpadní materiál, který mění chemismus vody. Bez pravidelné výměny vody – nikoliv pouze doplňování odpařené vody – se chemismus vody časem zhorší a výsledkem bude syndrom staré nádrže.
Přestože filtr odstraní z vody většinu odpadních částic, odpad je v ní stále uvězněn, dokud jej nevyčistíte. Totéž platí pro toxické chemické látky, jako jsou amoniak a dusitany. Ano, prospěšné bakterie je přemění na méně toxickou formu. Vedlejšími produkty tohoto procesu přeměny jsou však jiné chemické látky, které ve vysokém množství nejsou pro ryby zdravé. Pamatujte, že vše zůstává v nádrži, dokud to neodstraníte.
Protože vše probíhá pomalu, mají ryby v akváriu čas přizpůsobit se změnám chemického složení vody. Slabší ryby často hynou, ale silnější přežívají, i když jsou náchylnější k nemocem a obvykle mají kratší životnost. Všechny nově přidané ryby pravděpodobně rychle uhynou, protože se nemohou přizpůsobit špatnému chemickému složení vody.
Ošetření
Klíčová slova pro nápravu syndromu staré nádrže jsou pomalý a vytrvalý postup. Neprovádějte žádné náhlé masivní výměny vody. Nádrž může být čistá, ale všechny ryby budou mrtvé. Místo toho provádějte menší denní výměny vody v rozsahu 10 až 15 procent, dokud se všechny parametry vody nevrátí do normálu. Pečlivě sledujte amoniak a pH a zpočátku je testujte denně. Pokud by se amoniak rapidně zvýšil, vynechejte na několik dní výměnu vody a přidejte přípravek snižující amoniak. Týdně testujte hladinu dusičnanů, abyste zjistili, zda klesá na normální úroveň, jak se očekává.
Jakmile se parametry vody zlepší, je možné vyměnit/vyčistit filtrační média i samotnou nádrž. Testování vody je opět důležité, abyste se ujistili, že se chemismus vody příliš rychle dramaticky nemění. Konečným cílem je nulový obsah amoniaku a dusitanů, nízký obsah dusičnanů a pH a alkalita blízké původnímu zdroji vody, ať už se jedná o vodu z vodovodu nebo speciálně připravenou vodu. Příliš prudké změny pH mohou mít vliv na zdraví ryb, proto je ideální zvyšovat ho o 0,3 jednotky denně. Pokud je alkalita příliš nízká, pH se také bude pohybovat v nižším rozmezí.
Prevence
Prevence syndromu starých nádrží je mnohem lepší přístup než nechat věci zkolabovat a snažit se je později napravit. Údržba filtrů, výměna vody a testování vody by se měly provádět pravidelně, a ne pouze v případě výskytu problému. Výměna vody by měla probíhat každý týden, obvykle 10 až 15 procent, pokud není akvárium silně zarybněné a pak se mění více vody. Údržba filtru by se měla provádět každý měsíc, stejně jako čištění vnitřku nádrže. Nečistoty, jako jsou přebytečné částečky potravy, by měly být z nádrže neprodleně odstraněny v okamžiku, kdy se objeví. Čištění však nestačí. Testy vody jsou klíčem k udržení přehledu o možných problémech.
Pokud se provádí poctivě, postačí měsíční cyklus testů. Nezapomeňte si výsledky zaznamenávat, abyste je mohli snadno porovnat s předchozími testy a zjistit, zda se objevuje nějaký vzorec změn.
Pokud se pH sníží nebo pokud zjistíte, že se některý z dalších parametrů mění oproti normálním hodnotám, měli byste zintenzivnit plán čištění a výměny vody. Při správné údržbě a pečlivém pozorování vás možná nikdy nebude trápit syndrom staré nádrže.
